Můj syn přišel jeden únorový den fyzicky unavený, psychicky rozladěný a se zvýšenou teplotou....další den přišel ze školky s horečkou a osypanými zády a bříškem malými neštovicemi...
Typická dětská nemoc, kterou upozorňují kolektivy dětí nás - generaci dospělých, na naše společné chyby, na společné dogmatické jednání, zastaralé struktury myšlení a konání, kterými se všichni jako "stádo" řídíme a brzdíme tím vývoj náš i našich dětí. U prvního nemocného dítěte, nejcitlivějšího na vlivy, které v dané chvíli působí, nejsme schopni uvidět a vyhodnotit symptom dané nemoci, proto se přidávají další děti k předání poselství a upozorňují tímto rodiče.
Zapřemýšlela jsem, jaké poselství nám v této době děti u nás předávájí....a vytanula mi na mysl tlaková kanalizace, která se v obci, kde bydlíme, s blížícím se začátkem realizace, dostala do popředí... hodně lidí tehdy v sobě své názory, postoje potlačovaly, tlumily, ale myšlenky tu jsou a děti to vnímají a z nás načítají....
A proč zrovna můj syn dostal neštovice ve školce jako třetí, tedy ten rok na začátku "epidemie"....?
Ten den se u nás zastavil "náhodou" pán z jiné obce, kde kanalizaci odmítají, s množstvím nových informací a poznatků, protože slyšel, že s výstavbou veřejně nesouhlasíme a ukazoval jiná řešení. Vnitřně jsem už dříve s tímto souhlasila, ale nevyslovila jsem to nahlas, nepodpořila to, čemu jsem věřila a skrývala to před všemi a hlavně před sebou.....druhý den začal být syn unavený se zvýšenou teplotou a pak se osypal.....
Už uvědomění si toho, je cesta k urychlení hojení......Osvobodila jsem svého syna a další děti od povinnosti mi (nám) zrcadlit naše chyby a mé nesprávné chování. Pochopila jsem a uvědomila si informace, které mi tímto předal.
A díky tomu měl syn jen pár malých vřídků, které se rychle zhojily. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat