Plně si tyto chvíle se svým synem vybavuji. Tenkrát jsem ještě nevěděla, že Zácpa - to jsou nevyloučené, nevyřčené vztahové problémy či záporné pocity z nich, které v sobě někdo z rodičů drží.
Problém s "nekakáním" se u mého syna vyskytl v době po rozvodu, kdy jsem ještě nerozumněla signálům, které ke mne tímto vysílal. Trvalo to pár měsíců....syn nechtěl několik dní, pak už mu bylo fyzicky špatně, brečeli jsme oba, když jsem ho "držela" na záchodě, protože se mu už vážně moc chtělo, ale měl strach....ve chvíli, kdy to pustil, rozhostilo se ticho a úsměv. Zkoušela jsem vše, změna stravy, podpůrné věci, homeopatika. A pak to nějak utichlo a znovu se tento problém objevil po čase, kdy už jsem porozumněla....
Opět zoufalá scéna na záchodě, kdy jsem už na syna zakřičela, proč vlastně nechce kakat a on mi s pláčem řekl: "Já to nechci vypustit....." A mne v té chvíli spadla čelist, protože mi došlo, že JÁ nechci ze sebe vypustit všechny ty negativní pocity, emoce, směřované k bývalému manželovi, že mu v duchu pořád něco vyčítám, hodnotím, očekávám ohledně péče o syna, že jsem mu stále neodpustila, že to v sobě zadržuji, nevypouštím ven a proto se i já necítím pořád dobře a syn mi to takhle ukazuje....
V té chvíli jsem si "dovolila" připustit, že tohle všechno vnímám, prožila jsem si všechny ty emoce a pocity, pak jsem je s Láskou propustila, poděkovala synovi, že mi to takhle ukázal a zbavila jsem ho povinnosti nadále mi to zrcadlit....
Další den mi s úsměvem řekl pro mne kouzelnou větu: "Já už se nebojím kakat". A od té doby chodí každý den.... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat